|
Jak jsem se stal šifrantem Začátkem března 1952 jsem byl (jako četař absolvent ŠDZ-žen. v Seredi nad Váhom a vzorný ženista) náčelníkem štábu našeho 22. sborového žen. praporu v Písku odeslán do Administrativního kurzu C v zámku Tloskov u Neveklova na Benešovsku. Nesměl jsem nikomu sdělit účel ani místo. Zámek, který za války sloužil jako sídlo německého štábu pro výcvikový prostor, kde kdysi Němci nacvičovali dobývání Maginotovy linie, byl pro náš kurs jen zběžně upraven. Sjelo se nás tu asi 200 absolventů různých ŠDZ. Byli jsme rozděleni do šesti školních čet a až ve třídách nám bylo sděleno, že jsme vybráni k výcviku na důstojníky šifrové služby. Ujali se nás důstojníci ŠO*) v čele s plk. Sedlákem, tehdejším náčelníkem ŠO MNO/GŠ a jako náčelník kurzu nám byl představen škpt. Strzala z ŠO 1. voj. okruhu, sídlícího v budově dnešní poslanecké sněmovny v Praze. Učili nás historii utajování, používání klíčů pro paměť i novodobých ručních a technických utajovacích prostředků včetně kořistních, užívání spojovací techniky a stručně i operační a taktickou přípravu, nutnou k práci ve štábech. V průběhu kurzu došel výpis z rozkazu MNO o mém povýšení na podporučíka. Na ukončenou jsme se jako samostatní šifranti zúčastnili třídenní válečné hry. Po absolvování dvouměsíčního kurzu jsem se vrátil k svému útvaru do Písku, kde bylo i Velitelství 2. armádního sboru a v jeho složení i ŠO s mjr. Vaňkem. Ten si mne od žen. praporu často ke svému zastupování povolával i na několik dní. V květnu 1952 jsem byl rozkazem MNO přijat za vojáka z povolání v hodnosti poručíka. Přestože jsem stále kmenově patřil k žen. praporu, většinou jsem sloužil na sborovém ŠO, včetně letního soustředění ve VVP Boletice, kde bylo stále plno práce. Totiž do náplně ŠO patřily hlavně kontroly zacházení s utajovanými skutečnostmi - písemností i nejvyššího stupně utajení, hovorů a zpráv na pojítkách a cenzura voj. tiskovin. Hodně práce nám dalo zpracovávání dorozumívacích prostředků - hovorových a signálních tabulek pro jednoítlivé činnosti, vydávání hesel a kódování map. Pod tehdejší 2.as kromě místních sborových útvarů patřily 1. a 2. pěší divize (Č.Budějovice a Sušice) a 8.md (Kolín). Zkontrolovat všechny posádky v jednom roce se nedalo, jednodušší to bylo při soustředění ve VVP, při divizních či sborových cvičeních a každoročně konaných prověrek. Kvůli bezpečnosti mělo každé pracoviště na sboru (obdobně na nižších stupních) jednu i více přenosných schránek na utajované písemnosti; ty si příslušní pracovníci při příchodu museli ve spisovně převzít a při odchodu opět zapečetit a uložit. Podobně každé pracoviště muselo odevzdávat k operačnímu dozorčímu zapečetěnou krabičku s klíči od všech zámků pracovišt. K tom účelu měli vedoucí pracovišť od nás (ŠO) vydaná číslovaná pečetidla. K pečetění se užívala plastelina, na kurýrní poštu pečetní vosk. Všechny úřední sešity a záznamní knihy či jiné nosiče záznamů musely být autentizovány (nití prošité a očíslované listy, uzlík musel být pevně přelepen, opatřen razítkem a podpisy oprávněných funkcionářů). Všechny záznamní pomůcky, samostatné písemnosti, obrazy i nástěnné mapy ap. musely být opatřeny jednacím či ev. číslem a řádně v záznamních pomůckách zapsány, včetně druhu, názvu, velikosti, počtu listů a výtisků. Podpisem převzetí každý bral na sebe odpovědnost za jejich utajení; každý přestupek byl řešen nejméně kázeňsky. Kontroly musela všechna ŠO uvádět ve schválených plánech, systematicky je provádět, vyhodnocovat a podávat nadřízeným pravidelná hlášení, ze všech oblastí pak nadřízenému ŠO zasílat písemně či šifrou svodku. Jeden šifrant připadal asi na 8.000 příslušníků armády a měl výsadní postavení mezi ostatními, mohl vstupovat i na nejdůležitější pracoviště i jednání a také zpracovávat znalecké posudky ze svého oboru. K tomu měl od NGŠ plnou moc. V různé době se pro ŠO užívaly názvy: šifrový referát, 6.oddělení, 8.oddělení, orgán speciálního spojení, aj. Kde se nevyplatil samostatný šifrant, byl k této činnosti vyškolen jiný příslušník, nebo takový útvar využíval nejbližší ŠO podle teritoriálního spádu. K využívání nebo provádění šifrové služby musel mít takový pracovník písemné pověření. *) ŠO = šifrový orgán, pracoviště Jeroným Knížek
|
|
