Československá lidová armáda

Lidové milice byly založeny 23.února 1948, původně jako ozbrojená stráž půmyslových podniků. Staly se ozbrojenou složkou ČSSR podřízenou přímo vedení KSČ. Vrchním velitelem lidových milicí byl generální tajemník ÚV KSČ. Pro příslušníky LM byla pořádána vojenská cvičení s armádou a cvičení s cílem prohloubit spolupráci mezi LM a SNB. V době nepokojů pak LM byli nasazováni společně s bezpečností a vojskem proti demonstrantům a dalším "protisocialistickým živlům". Lidové milice byly rozpuštěny v prosinci 1989. V té době měly 84 821 příslušníků.

Novou organizační strukturu Lidových milicí pro 70. a 80. léta přinesl Řád Lidových milicí přijatý v září 1973 předsednictvem ÚV KSČ. Jednotky byly na základě nového Řádu rozděleny podle základního určení na střelecké a speciální. Jejich příslušníci byli organizováni do družstev, čet, rot (baterií) a praporů. Tato organizační struktura byla v podstatě zachována až do zániku Lidových milicí. Měnil se pouze charakter, určení, případně složení a výzbroj jednotek.

Organizace a výstavba Lidových milicí tak byla uvedena do souladu s vymezenými úkoly, které měly plnit v míru, za mimořádných bezpečnostních situací a za branné pohotovosti státu. Střelecké i speciální jednotky byly kádrově a materiálně vybaveny podle úkolů, které byly od nich požadovány. Za dodržování stanovených početních stavů jednotek LM byly odpovědny výbory základních organizací KSČ a příslušné vyšší stranické orgány. Zřízení nebo zrušení jednotek LM schvalovalo na návrh předsednictva okresního výboru KSČ předsednictvo krajského výboru KSČ. Nový Řád Lidových milicí umožňoval vytvářet jednotky LM všude tam, kde byly pro jejich budování a činnost politické, kádrové, organizační a materiálové předpoklady.

Prapor Lidových milicí

Prapor LM byl nejvyšší organickou jednotkou v organizační struktuře Lidových milicí. Zahrnoval jak střelecké, tak speciální jednotky. Prapory byly vytvářeny jen v některých okresech podle konkrétních podmínek teritoria z hlediska předpokládaných úkolů i kádrových možností jednotlivých okresů a byly podřízeny krajským štábům LM.

Celkem bylo vytvořeno 23 praporů LM. Strukturu jejich začlenění a podřízení jako záloha jednotlivých územních velitelů LM ukazuje následující tabulka:

Tabulka: Struktura začlenění praporů LM do záloh jednotlivých územních velitelů LM
Legenda:
HV LM – Hlavní velitel LM v ČSSR
V LM – Velitel LM v Slovenské socialistické republice
KV LM – Krajský velitel LM

Organizace praporu LM zahrnovala velitelství a štáb, velitelskou, spojovací a průzkumnou četu, četu velkorážních protiletadlových kulometů (VKPL) a ženijní četu. Hlavní sílu tvořily tři střelecké roty LM. Palebné zabezpečení vytvářela minometná rota a baterie bezzákluzových kanónů (BZK), logistické zabezpečení hospodářská četa a zdravotnické zabezpečení praporní obvaziště.

Kromě osobních zbraní samopalů a pistolí měl prapor LM ve své výzbroji 28 univerzálních kulometů, 28 pancéřovek RPG 75, 3 velkorážní protiletadlové kulomety 12,7 mm, 9 minometů ráže 82 mm a 6 bezzákluzových kanónů ráže 81 mm a celkem 560 osob.

Střelecké jednotky

Lidové milice jako ozbrojená složka KSČ měly své místo v branném systému státu, jak bylo ukázáno v první kapitole. V součinnosti s ostatními ozbrojenými složkami i samostatně měly plnit řadu významných úkolů při ochraně a obraně socialistického zřízení. Hlavní tíhu boje s nepřítelem měly nést střelecké jednotky.

Nejmenší střeleckou jednotkou bylo střelecké družstvo (sdr) tvořené osmi příslušníky ve složení: velitel družstva, jenž byl podřízen veliteli čety a jeho zástupci a nadřízen všem příslušníkům družstva, střelec z univerzálního kulometu, nabíječ kulometu, pancéřovník (střelec z RPG), nabíječ pancéřovky a tři střelci ze samopalu. Kromě střelce z kulometu, který měl pistoli, byli všichni vyzbrojení samopalem. Střelecké družstvo působilo zpravidla v sestavě střelecké čety LM. Při činnosti v průzkumu, v pochodovém a strážním zajištění, v pátrací akci, při ochraně a obraně objektů mohlo plnit úkoly i samostatně. Kromě toho mohlo být v pátrací akci a při ochraně a obraně objektů vyčleněno do zálohy velitele roty, v některých případech je bylo možno požít v léčce.

Tři družstva tvořila střeleckou četu (sč) LM, které velel velitel čety (VČ), podřízen veliteli roty nebo veliteli ZJLM a nadřízen všem příslušníkům čety a jenž měl k dispozici zástupce velitele čety (ZVČ) a řidiče. Početní stav čety byl tedy 27 osob. Jednalo se o malou taktickou jednotku působící zpravidla v sestavě střelecké roty LM. Při činnosti v průzkumu, v bojovém, pochodovém a strážním zajištění, v pátrací akci, při ochraně a obraně objektu a při ochraně veřejného klidu a pořádku mohla plnit úkoly i samostatně. Kromě toho mohla být vyčleněna do zálohy velitele praporu LM a v některých případech mohla být použita v léčkách. Ve své výzbroji měla sč LM pět pistolí, dvacet dva samopalů, tři kulomety, tři pancéřovky, jednu signální pistoli, jednu radiostanicí, zdravotnickou brašnu a zdravotnický popruh. Převážet se měla na jednom nákladním automobilu.

Střelecká rota (sr) LM měla celkem 90 osob a tvořily ji tři střelecké čety a velitelský hlouček (družstvo) v počtu pěti osob ve složení: řidič, motocyklista, radista, chemický instruktor a zdravotník. Velitel roty měl k dispozici zástupce velitele roty (ZVR), zástupce pro politické věci (ZVP) a staršinu roty. Sr LM byla taktická jednotka, která působila v sestavě praporu nebo samostatně. Samostatné střelecké roty okresních (obvodních) štábů LM působily samostatně nebo v součinnosti s dalšími samostatnými sr. Samostatně sr LM působila zpravidla v pochodovém zajištění, v pátrací akci, při ochraně a obraně objektu a při ochraně veřejného klidu a pořádku. Kromě toho mohla být rota vyčleněna do zálohy velitele praporu a územního velitele LM. Ve své výzbroji měla tedy sr LM celkem osmnáct pistolí, sedmdesát dva samopaly, devět kulometů, čtyři signální pistole, devět pancéřovek, pět radiostanic, jeden motocykl a převážet se měla na pěti nákladních automobilech. Dále měla ve výbavě chemický průkazník, radiometr, intenzimetr, čtyři zdravotnické brašny, čtyři zdravotnické popruhy, jedny polní nosítka, dalekohled a soupravu směrníka.

Velitel roty byl podřízen veliteli ZJLM, vykonával-li funkci velitele ZJLM, byl podřízen náčelníkovi okresního štábu LM. Byla-li rota organickou součásti praporu, byl při soustředění k výcviku nebo společné činnosti podřízen veliteli praporu. Byl nadřízen všem příslušníkům roty. Byla-li rota složena z více závodů, byl nadřízen pouze té části, která byla dislokována na vlastním závodě, ostatním až po soustředění jednotky.

Zástupce velitele roty byl podřízen veliteli roty a nadřízen všem ostatním příslušníkům roty. Spoluodpovídal za plánování bojové přípravy, za stav a kvalitu výcviku a odborné přípravy, za vedení dokumentace roty. Zástupce velitele roty pro politické věci byl podřízen veliteli roty a metodicky řízen politickou skupinou okresního štábu LM nebo praporu LM. Byl nadřízen všem příslušníkům roty a řídil a organizoval politickovýchovnou a masovou politickou práci v rotě a spoluodpovídal za morálně politický stav, kázeň a rozvoj aktivity a iniciativy příslušníků roty. Staršina roty byl podřízen veliteli roty a nadřízen všem příslušníkům družstev. Odpovídal za pořádek na zbrojnici a v prostoru soustředění roty, za evidenci, stav, využívání a údržbu přiděleného materiálu a techniky a za zabezpečení jednotek stravou. Zdravotní instruktor roty byl podřízen veliteli roty. Odborně byla jeho činnost usměrňována náčelníkem zdravotní služby okresního štábu LM nebo praporním lékařem. Odpovídal za úplnost a použitelnost zdravotnického materiálu, při společné činnosti v rotě za provádění preventivních hygienických a protiepidemiologických opatření a poskytování první zdravotnické pomoci. Chemický instruktor roty byl podřízen veliteli roty a odborně usměrňován náčelníkem chemické služby okresního štábu LM nebo chemickým instruktorem praporu. Odpovídal za přidělený materiál a za provádění chemického a radiačního průzkumu. Podílel se na organizaci hygienické očisty příslušníků roty, desaktivaci a odmoření materiálu.

Počty osob, výzbroje a prostředků střelecké roty LM

Každý milicionář měl kromě osobní zbraně s příslušným počtem zásobníků k dispozici ochranné protichemické prostředky jednotlivce: ochrannou masku, osobní dozimetr, individuální protichemický balíček (IPB), laickou injekční stříkačku (LIS), ochranné přezůvky a rukavice, dále kapesní obvaz, polní láhev, jídelní nádobí, stanovou pláštěnku a přilbu.

Tabulkově byly střelecké roty LM vybaveny pouze motocykly. Zabezpečení ostatními dopravními prostředky záviselo od konkrétních podmínek a možností závodů a institucí. Střelecké roty v rámci praporů LM měly tabulkově i jeden automobil osobní terénní a zdravotnické prostředky.

Bojové možnosti střeleckých jednotek LM byly závislé na výzbroji, dopravních prostředcích, na posílení Lidových milicí prostředky armády nebo ostatních ozbrojených sborů, zejména však na druhu boje či bezpečnostní činnosti, v nichž by byly jednotky LM použity. Střelecká rota (četa, družstvo) LM byla schopna plnit úkoly v sestavě praporu (roty, čety) LM nebo samostatně. Za útoku mohla provádět zteč z chodu nebo z přímého dotyku pěšky s převahou sil a prostředků v poměru přibližně 3:1, tj. sr LM na nepřátelskou četu, sč LM na nepřátelské družstvo. V obraně byla střelecká rota a střelecká četa LM schopna úporně bránit zaujatý opěrný bod, střelecké družstvo LM postavení, způsobit ztráty silnějšímu útočícímu nepříteli a udržet zaujatý opěrný bod (postavení). Za pochodu v pochodovém zajištění byla střelecká rota (četa, družstvo) LM schopna zabezpečit plynulý přesun zajišťované jednotky. V pátrací akci byla střelecká rota LM schopna uzavírat samostatný prostor clonami čet nebo vytvářet pátrací skupiny, střelecká četa LM byla schopna vytvářet clonu, plnit úkol jako pátrací skupina, likvidační skupina nebo jako záloha, střelecké družstvo LM bylo schopno vytvářet pozorovací hlídky a zpevňovat palbou kulometu odolnost clony nebo plnit úkol pátrací skupiny nebo zálohu. Při ochraně a obraně objektů byla střelecká rota schopna plnit úkol jako směna ochrany skupinového objektu a tento bránit proti přímému útoku, střelecká četa byla schopna plnit samostatně nebo v sestavě roty úkol směny ochrany objektu a tento bránit proti přímému útoku, střelecké družstvo bylo schopné plnit úkol jako směna ochrany objektu menšího rozsahu a tento bránit nebo v sestavě střelecké roty plnit úkol zálohy. Při hromadném zákroku k obnovení veřejného pořádku v pořádkové jednotce VB mohla střelecká rota (četa) LM plnit úkol skupiny „pro uzavření a odklonění dopravy“ nebo provádět „vnější“ nebo „vnitřní“ uzávěru operačního prostoru (náměstí, ulic apod).

K palebnému zabezpečení střeleckých jednotek LM byly určeny speciální jednotky složené z bezzákluzových, tarasnicových, protiletadlových a minometných celků, buď organicky začleněných v praporu, nebo samostatné.

Jednotky bezzákluzových kanónů (BzK) byly organizovány do baterií a čet a začleněny v organizaci praporu. Jejich úkolem bylo ničit přímou střelbou živou sílu a palebné prostředky nepřítele (tanky, obrněné transportéry, protitankové zbraně, odpalovací zařízení PTŘS, vozidla apod.), odrážet nepřátelské protizteče tanků a obrněných transportérů, upevňovat čáry (objekty) dobyté za útoku, ničit nepřátelské tanky, obrněné transportéry, palebné prostředky a živou sílu při odrážení protizteče a podporovat vlastní protizteče v obraně. Při vhodné vzdálenosti a při visu nepřátelských vrtulníků na místě mohly vést palbu i na nepřátelské vrtulníky. Účinná palba bezzákluzových kanónů mohla být řízená i do střílen pevnůstek, palebných srubů, bunkrů a upravených střílen v oknech budov, sklepů apod., k ničení živé síly (diverzních skupin) atd.

Střelba na pohyblivé cíle mohla být vedena do vzdálenosti 1300 m. Nejefektivnější střelba byla do 800 m, kdy výška dráhy střely nepřesáhla 2 m, což odpovídalo střelbě na tanky a obrněné transportéry.

Na bezzákluzovém kanónu, který byl ráže 82 mm, byla zástřelná zbraň 12,7 mm. Zastřílení se uskutečňovalo svítícím střelivem při nabité hlavni protitankovým granátem. Po zastřílení cíle následovala ihned střelba protitankovým granátem. Používal se průpalný granát na obrněné cíle a granát s tříštivotrhavou střelou na jiné cíle.

Baterie BzK LM byla tvořena třemi palebnými četami. V každé četě bylo po dvou BzK, tedy v baterii celkem šest bezzákluzových kanónů 82 mm. Obsluhu jednoho kanónu tvořilo pět osob. Bezzákluzové kanóny byly taženy lehkými terénními vozidly (GAZ 69, Tatra 805), na kterých seděla obsluha a vezlo se střelivo. Palebný průměr činil granátů.

Ve všech druzích bojové činnosti mohla být baterie BzK LM použita cela najednou, nebo se přidělovala po palebných četách střeleckým rotám. Velitel baterie BzK LM však musel mít vždy možnost, v případě potřeby řídit palbu celé baterie i centralizovaně.

Tarasnicové jednotky byly organizovány v samostatných tarasnicových četách. Byly jedním z doprovodných prostředků střeleckých jednotek LM v boji s nepřátelskými obrněnými cíli a s živou silou. Za útoku a v obraně tarasnicové čety plnily obdobné úkoly jako jednotky BzK LM, kromě vedení účinné palby na nepřátelské vrtulníky. Bojové použití tarasnic bylo dáno jejich takticko-technickými vlastnostmi. Šlo o jednoduchou, velmi pohyblivou, lehkou zbraň bez zpětného rázu ráže 82 mm o hmotnosti 20 kg. K e střelbě se používalo jednotného průpalného náboje, jehož střela byla za letu stabilizována pevnými křidélky. Největší dostřel byl 2800 m, účinný dostřel na stojící obrněné cíle do 600 m, na pohyblivé cíle do 300 m. Bojová rychlost střelby byla 4 až 6 ran za minutu. Smrtící účinek průpalné střely na živou síly byl v okruhu 14 m.

Tarasnicová četa LM se skládala ze tří družstev, které každé tvořilo obsluhu jedné zbraně. Četa tak disponovala třemi tarasnicemi. Obsluhu zbraně tvořili čtyři členové: velitel družstva, střelec z tarasnice, nabíječ a nosič střeliva. Obsluha nesla v nosítkách 8 až 12 nábojů. Zbraň však mohl snadno obsluhovat i jeden milicionář, měl-li po ruce dostatek nábojů. Četa se přepravovala zpravidla na jediném vozidle.

Tarasnicová četa LM se používala v celku a zpravidla se přidělovala samostatným střeleckým rotám nebo praporu LM, který si ji ponechával pod svým velením nebo přidělil některé střelecké rotě. Při plnění samostatného bojového úkolu střeleckou četou LM se mohlo tarasnicové družstvo přidělit i této četě. Bojovou sestavu tarasnicové čety tvořila tarasnicová družstva v palebných stanovištích, velitelsko-pozorovací stanoviště velitele čety a postavení vozidla čety.

Od roku 1958 byly tarasnicové čety v síle 3 ks T 21 součásti roty těžkých zbraní střeleckých praporů RO. Od roku 1964 z tarasnic, dosud začleněných v pr RO, byly vytvořeny samostatné tarasnicové čety jako podpůrný prostředek pro okresy, kde byl nedostatek protitankových prostředků, ale velký počet střeleckých jednotek.

Protiletadlové jednotky byly organizovány do čet velkorážních protiletadlových kulometů (VKPL) ráže 12,7 mm, které byly organizačně začleněny u praporů LM. Četa VKPL plnila významnou úlohu v systému protivzdušné obrany praporu LM. Byla základní taktickou a palebnou jednotkou a byla určena pro boj s nepřátelskými letouny a vrtulníky letícími v přízemních a malých výškách. Vedle ničení vzdušných cílů letících rychlostí do 650 km/h bylo jejím úkolem zabraňovat vzdušnému průzkumu a ničit nepřátelské vzdušné výsadky za přeletu nebo při jejich vysazení.

Četa VKPL měla zabezpečovat v boji jednotky Lidových milicí před údery vzdušného nepřítele (za přesunu, v prostorech rozmístění, na vykládacích a nakládacích stanicích apod.), letiště, velitelsko-pozorovací stanoviště praporu a jiné důležité objekty, zejména minometnou rotu v palebném postavení, baterii BzK, zálohu praporu, popřípadě i některou ze střeleckých rot.

V případě ohrožení pozemním nepřítelem nebo na rozkaz nadřízeného velitele mohla vést palbu na pozemní cíle – obrněné (průzory, pásy, nádrže, motorovou část, příslušníky obsluhy), pevnůstky, střílny, zemní kryty, nákladní a osobní auta a živou sílu nepřítele.

Účinný dostřel VKPL DŠK byl 1200 až 1500 m. Praktická rychlost střelby 80 až 100 ran za minutu, palebný průměr 2000 nábojů. Používalo se průbojně zápalné a průbojně zápalné svítící střelivo.

Četa VKPL LM se skládala ze tří družstev (obsluh), které každé obsluhovalo jeden velkorážní protiletadlový kulomet DŠK. V četě se tedy nacházely celkem tři VKPL. Obsluhu tvořili velitel družstva, střelec, Četa se přepravovala podle konkrétních možností na jednom až několika vozidlech.

Bojová sestava čety VKPL LM se uskupovala do linie nebo do trojúhelníku a skládala se z družstev v palebných stanovištích, které tvořily palebné postavení čety, z velitelsko-pozorovacího stanoviště velitele čety a z postavení vozidel.

Nedílnou součásti výzbroje jednotek LM tvořily minomety ráže 82 mm, u nichž byl využíván především tříštivý účinek min, jednoduchá obsluha a snadná doprava v každém terénu. Minomet ráže 82 mm měl účinný dostřel 3500 m a minimální dostřel 80 m. Palebný průměr činil 120 min.

Minometné jednotky Lidových milicí byly organizovány do minometných rot v rámci organizační struktury praporu LM a do samostatných minometných čet. Vyznačovaly se přesnou střelbou, schopností uskutečnit manévr a rychlé soustředění palby na důležité cíle. Mohly umlčovat a ničit palbou různé cíle, nekryté, pohyblivé i nepohyblivé a mohly nepřetržitě podporovat palbou boj střeleckých jednotek. Mohly na kratší dobu oslepovat nepřátelské pozorovatelny, palebné prostředky apod. (dýmovým střelivem).

Minometná rota LM byla základní palebnou a taktickou jednotkou a skládala se z velitelství, ze tří minometných čet a dále z průzkumného družstva a spojovacího družstva. Minometnou četu v rámci roty tvořila tři družstva, z nichž každé tvořilo obsluhu jednoho minometu. V minometné rotě LM se tedy nacházelo devět minometů ráže 82 mm. Samostatná minometná četa LM disponovala třemi minomety.

Minometnou rotu si velitel praporu ponechával zpravidla pod svým velením.V boji měla být používána převážně jako celek. Jednotlivé minometné čety palebně podporovaly střelecké roty. Velitel minometné roty však musel mít možnost v každé době soustředit palbu celé jednotky na jakékoli místo v terénu. K decentralizovanému použití mohlo dojít pouze na omezenou dobu v podmínkách, kdy roty by bojovaly samostatně, od sebe značně vzdáleny, nebo když by prapor působil v tak širokém pásmu, které nešlo palebně obsáhnout z jednoho palebného postavení.

K plnění palebných úkolů se minometná rota zpravidla rozmisťovala v jednom zakrytém palebném postavení, ze kterého mohla současně plnit několik palebných úkolů. V případě nutnosti mohla plnit úkoly i z odkrytého palebného postavení.

Minometná četa plnila palebné úkoly v rámci minometné roty nebo samostatně. Samostatnou minometnou četu přiděloval okresní náčelník štábu LM zpravidla některé střelecké rotě LM. Podle potřeby a plněných úkolů se samostatné minometné čety několika okresů soustřeďovaly do minometné roty. Tato činnost se plánovala a praktický procvičovala. Tak například minometné čety okresů Kroměříž, Prostějov a Vyškov v případě potřeby vytvářely jednu minometnou rotu.

Bojová sestava minometné roty se skládala z bojových sestav čet rozmístěných v palebných postaveních a z velitelsko-pozorovacího stanoviště velitele roty.

Přehled plánovaných a skutečných počtů LM a procento naplněnosti v období od roku 1948 do roku 1989

S L I B
příslušníka LM podle vyhlášky ministra vnitra č. 975 ze dne 24. září 1949

Já, příslušník Lidových milici, slibuji na svou čest a svědomí, že budu vždy a za všech okolností chránit lidově demokratické zřízení a vymoženosti pracujícího lidu zaručené Ústavou 9. května.
Slibuji, že budu důsledně plnit rozkazy ministra národní bezpečnosti a všech svých velitelů a že budu v každou dobu bdělým strážcem proti každému, kdo by se pokusil jakkoliv naši cestu k socialismu rušit.
Slibuji, že svou obětavostí v práci i v boji proti nepřátelům pracujícího lidu, jakož i oddanosti věci socialismu budu vzorem všem ostatním občanům.
Slibuji, že společně se Sborem národní bezpečnosti budu pečovat o vnitřní bezpečnost lidově demokratické republiky Československé a jsem ochoten ke splnění tohoto úkolu přinést v oběť svou krev i svůj život.
Poruším-li tento slib, nechť mne stihne zasloužený trest zákona, obecná nenávist a opovržení pracujícího lidu.
To slibuji.

My příslušníci Lidových milicí slibujeme, že zvýšíme bdělost a ostražitost v našich továrnách, dílnách i na všech pracovištích a že zabráníme všem pokusům sabotáže, hospodářské i politické špionáže.
My příslušníci Lidových milicí slibujeme, že budeme v našich jednotkách i v řadách našich spoludělníků prohlubovat odpor proti lupičským metodám západních imperialistů a jejich pomahačů z řad zrádců naší republiky.
My příslušníci Lidových milicí slibujeme, že naše řady rozšíříme o politicky uvědomělé a oddané obránce lidově demokratické republiky.
My příslušníci Lidových milicí slibujeme, že budeme prohlubovat v našich jednotkách uvědomělou kázeň, bojovou morálku a smysl pro zodpovědnost a že se staneme příkladnými pracovníky při zvyšování produktivity práce. Tímto postupem přesvědčíme svoje spoludělníky a tak zajistíme bohatý život všech poctivých a upřímných občanů naší republiky.
Tak slibujeme!

Já, příslušník Lidových milicí, přísahám na svou čest a svědomí, že budu vždy a za všech okolností chránit lidově demokratické zřízení a vymoženosti pracujícího lidu, zaručené ústavou 9. května.
Přísahám, že budu důsledně plnit příkazy Komunistické strany Československa, lidově demokratické vlády a všech svých velitelů a že budu v každou dobu bdělým strážcem proti každému, kdo by se pokusil jakkoliv narušit naši cestu k socialismu.
Přísahám, že svou obětavostí v práci a v boji proti nepřátelům pracujícího lidu, jakož i oddaností věci socialismu, budu vzorem všem ostatním občanům.
Přísahám, že budu pečovat o vnitřní bezpečnost lidově demokratické republiky Československé, chránit socialistickou zákonnost, dodržovat pracovní disciplínu, střežit socialistické vlastnictví a jsem ochoten ke splnění tohoto úkolu přinést v oběť svou krev i svůj život, aby bylo dosaženo úplného vítězství nad nepřítelem.
Poruším-li tuto svou přísahu, nechť mne za to stihne zasloužený trest zákona, obecná nenávist a opovržení pracujícího lidu.
T a k p ř í s a h á m !

P Ř Í S A H A
příslušníka Lidových milicí platná v letech 1960 - 62

Já, příslušník Lidových milicí, přísahám na svou čest a svědomí, že budu vždy a za všech okolností chránit socialistické zřízení a vymoženosti pracujícího lidu zaručené socialistickou ústavou.
Přísahám, že budu důsledně plnit příkazy Komunistické strany Československa, vlády Československé socialistické republiky a všech svých velitelů a že budu v každou dobu bdělým strážcem proti každému, kdo by se pokusil jakkoliv narušovat naše socialistické budování.
Přísahám, že svou obětavostí v práci a v boji proti nepřátelům pracujícího lidu, jakož i oddaností věci socialismu, budu vzorem všem občanům.
Přísahám, že budu pečovat o vnitřní bezpečnost Československé socialistické republiky, chránit socialistickou zákonnost, dodržovat pracovní disciplínu, střežit socialistické vlastnictví a jsem ochoten ke splnění tohoto úkolu přinést v oběť svou krev i svůj život, aby bylo dosaženo úplného vítězství nad nepřítelem.
Poruším-li tuto svou přísahu, nechť mne za to stihne zasloužený trest zákona, obecná nenávist a opovržení pracujícího lidu.
T A K P Ř Í S A H Á M !

P Ř Í S A H A
příslušníka Lidových milicí od roku 1962 do zrušení LM

Já, příslušník Lidových milicí, přísahám, že budu vždy obětavě a věrně sloužit Komunistické straně Československa, dělnické třídě a své socialistické vlasti a upevňovat internacionální svazky se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi.

Budu s plnou odpovědností a svědomitostí zvyšovat svoji politickou a bojovou připravenost a uvědoměle plnit usnesení stranických orgánů, rozkazy nadřízených a všechny úkoly vyplývající z příslušnosti k Lidovým milicím.

Jsem připravit chránit se zbraní v ruce zájmy strany, revoluční vymoženosti dělnické třídy a socialistický stát před vnitřním i vnějším nepřítelem a v případě potřeby nebudu váhat při jejich obraně položit i svůj život.

Já, pomocník Lidových milicí, přísahám na svou čest a svědomí, že budu vždy a za všech okolností chránit lidově demokratické zřízení a vymoženosti pracujícího lidu.
Přísahám, že budu důsledně plnit příkazy vlády naší lidově demokratické republiky, všech svých velitelů a budu v každou dobu bdělým strážcem proti každému, kdo by se pokusil jakkoliv rušit naši cestu k socialismu.
Přísahám, že budu pečovat o vnitřní bezpečnost lidově demokratické republiky Československé, chránit socialistickou zákonnost, dodržovat pracovní disciplinu, střežit socialistické vlastnictví a jsem ochoten ke splnění tohoto úkolu přinést v oběť svou krev i svůj život, aby bylo dosaženo úplného vítězství nad nepřítelem.
Poruším-li tuto přísahu, nechť mne za to stihne zasloužený trest lidově demokratického zákona, obecná nenávist a opovržení všeho pracujícího lidu.
T a k p ř í s a h á m .

velitel družstva, zástupce velitele čety, velitel čety (nejsou vyobrazeny, ale mají stříbrné proužky - staršina roty, zástupce velitele roty, velitel roty; - zlaté proužky - příslušník štábu praporu, zástupce velitele praporu, velitele praporu), příslušník okresního štábu, náčelník okresního štábu, okresní velitel